Celé stvoření – v šesti dnech!

 

Známý přírodovědec tvrdí: Bible je neomylná

Starý spor znovu ožívá: Je Bible jako celek hodnověrným Božím Slovem nebo jsou hodnověrné pouze její části? Musíme rozlišovat mezi výroky, které platí jednou provždy, a pohledy, které měly svou platnost pouze v době vzniku Bible? Na podzim roku 2002 ve spojitosti s otázkou homosexuality se několik biskupů vyjádřilo v tom smyslu, že Bibli nemůžeme brát doslova. Zvláště pak medicínské a přírodovědecké výpovědi jsou nadsazené. Pravý opak tvrdí ředitel a profesor Dr. Ing. Werner Gitt (65), který byl od roku 1971 donedávna vedoucím oboru informační technologie při Fyzikálně-technickém spolkovém úřadu v Braunschweigu. Pro něho je Bible z přírodovědeckého pohledu spolehlivá. Rodák z východního Pruska je autorem četných knih k tématu stvoření a evoluce, biblická pravda a jiné. Patří k baptistickému sboru a rozhovor s ním provedl Helmut Matthies (HM).

 

 

HM: Pane profesore, stále více biskupů pochybuje o tom, že Bibli můžeme brát doslova. Zrovna Vy, který jste přes třicet let pracoval jako vědec ve vedoucí funkci jednoho výzkumného institutu, tvrdíte, že je samozřejmostí brát Bibli doslova a to i z přírodovědeckého pohledu. Jak jste dospěl k tomuto odvážnému tvrzení?

Gitt: Když jsem se v roce 1972 stal křesťanem, narazil jsem na klíčové výpovědi v Bibli, jako je třeba výpověď Krista: „Já jsem ta pravda.“ Jak nesmírně důležité tvrzení! Nemohl jsem to tak snadno přijmout. Buď je to pravda nebo ne! Mimo to jsem zjistil, že Ježíš se stále znovu odvolává na Starý Zákon. Když On je skutečně tou pravdou, pak nemůže v důsledku toho lhát. Absolutní pravdou musí být tedy také to, co cituje ze Starého Zákona, mezi jinými i zpráva o stvoření. Později jsem narazil na místo v Janově ev. 17,17, kde se Ježíš modlí k svému Otci: „Tvé Slovo je pravda.“ Touto výpovědí znovu autorizoval Bibli. Z toho vzešel pro mě úkol zjistit, zda Bůh říká pravdu, vždyť nejde o nic menšího.

Odkud pochází ta spousta informací?

HM: Tak banálně: Lež nebo pravda?

Gitt: Co jiného? Jedno mi bylo jasné. Buď je celá Bible kniha o nějakých orientálních zázracích –  někteří by řekli: žvásty – nebo musí být absolutně pravdivá a musí obstát i vůči dnešním vědeckým faktům. Mezi tím neexistuje nic. Pátral jsem po odpovědi na otázku, co říká Bible ve vztahu k přírodním vědám. Narazil jsem při tom na skutečnosti, které mi ukázaly, že Bible je absolutně spolehlivá a proto například evoluční teorie je naprosto neudržitelná.

HM: Jak jste k tomu dospěl?

Gitt: Pro mě jako informatika existuje v tomto kontextu velice důležitá otázka: Odkud vlastně pochází informace? V lidských buňkách (ale také u jiných živočichů) lze nalézt největší hustotu informací, která je vůbec známa. Kdybychom vzali z tohoto dědičného materiálu část o velikosti špendlíkové hlavičky, pak jsou zde obsaženy informace v tak velkém rozsahu, že pokud bychom je vytiskli do kapesních knih a poskládali je na sebe, pak by jejich výška byla pětsetkrát větší než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. Kdo je odpovědný za takové množství vědomostí? Informace není žádná materiální veličina, ale duchovní (nemateriální). Jak se však dostane duchovní rozměr do materiální podstaty. To může způsobit jenom inteligence. Evoluční teorie tvrdí, že vše se událo bez inteligence, pouze v rámci materiálních procesů (např. mutace a selekce). Toto tvrzení je od základu mylné. Materiální veličina nemůže totiž nikdy vytvořit něco nemateriálního. Takže hmota nemůže nikdy vytvořit „ducha“. Jde to pouze obráceně: „Duch“ musel být na začátku. Jaký „duch“ to však byl? Evoluční teorie většinou vychází z teorie „velkého třesku“, to znamená, že na počátku byla pouze hmota a energie. V našem světě je spousta informací (v buňkách živých organizmů, v knihovnách). Když však informace má  duchovní podstatu, jak mohla hmota a energie něco takového vytvořit? A především: Kdo způsobil ten „velký třesk“? Na tyto otázky evoluční teorie neumí odpovědět.

Evoluční teorie se mýlí

HM: Není evoluční teorie logická: Že tedy na počátku všeho byly rostliny, pak zvířata a jako koruna všeho člověk?

Gitt: Evoluční teorie tvrdí, že obrovské množství orgánů u lidí a zvířat, které jsou očividně geniálně a účelně vytvořeny, se vyvinulo v průběhu miliónů let. Podle definice evoluce však nezná žádný cíl. Všechno probíhá neplánovaně skrze náhodu a nutnost, takže samo od sebe. To si však protiřečí s našimi zkušenostmi. Bible naproti tomu hovoří mnohem jasněji: Rostliny a zvířata přišly na tuto zem jako hotové. Potom Bůh stvořil muže a pak ženu a také oni byli hned zcela hotoví. Podívejte se na obraz Albrechta Dürera nebo Palma Vecchia. Oba namalovali Adama a Evu jako hotové lidské bytosti a ne jako bytosti podobné opicím. Tito umělci tedy důvěřovali biblickým výpovědím.

Kdo, když ne Bůh?

HM: Uveďte prosím příklad nějakých lidských zkušeností, o kterých jste se zmínil…

Gitt: Když chceme vytvořit počítačový program, je k tomu zapotřebí velmi mnoho inteligence programátora. To ví každý odborník. Naše buňky jsou však nepředstavitelně komplikovanější než počítač. Zjistili jsme písmena lidského genomu (lidské genetické informace – pozn. překl.), tím však ještě zdaleka neznáme její význam. Můžeme to přirovnat k situaci, že nám někdo nadiktoval posloupnost písmenek celé Bible bez teček a čárek v nějaké neznámé indiánské řeči. I když znám všechna písmenka, zůstává mi jejich obsah zcela skryt. Logicky z toho vyplývá, že v živých buňkách je skryta inteligence, která volá po nějaké duchovní schopnosti, po inteligentním autorovi. Kdopak by to měl být, když ne Bůh?¨

HM: Proč věří relativně málo vědců v Boha?

Gitt: V nezanedbatelné míře to je následkem značného rozšíření evoluční teorie. Tento světový názor říká: Když čekáme dostatečně dlouho, i kdyby to mělo být milióny let, pak se může život nějak vyvinout. Stvořitel je pak nadbytečný. Americký profesor biochemie Stanley Miller jako student umístil do vzduchotěsně uzavřené skleněné nádoby několik litrů methanu, čpavku, vodíku a trochu vody a pak tuto směs vystavil elektrickým zábleskům. Po několika dnech našel uvnitř některé aminokyseliny. Mnoho lidí do dnešní doby věří a neustále se to také opakuje v učebnicích, že tento nález  údajně prokázal, že život mohl vzniknout v „prapolévce“. Když byl Miller čtyřicet let později znovu dotazován, řekl, že objasnění záhady vzniku života není o nic bližší než tehdy. Všechny aktuální hypotézy označil za „nesmysl“. Můžeme nechat počítač stát milióny let a nikdy sám od sebe nevytvoří nějaký program. Při pohledu na tato fakta mi připadá lehké věřit tomu, co řekl Bůh: „Já jsem to všechno stvořil v šesti dnech“. A také v deseti přikázáních se Bůh na to odvolává: „Tak jako jsem stvořil v šesti dnech nebe a zemi, také vy máte šest dnů pracovat“.

1 % rozhoduje

HM: Existuje pro Vás nějaký problém mezi vědou a vírou?

Gitt: Ne, pro mě patří obojí bezpodmínečně k sobě. Na to, že vše bylo stvořeno inteligencí, narážíme na každém kroku. Jako příklad bych uvedl to, že Země obíhá v nápadně optimální vzdálenosti kolem Slunce. Již při pouhém procentu odchýlení od této dráhy by zde bylo příliš teplo nebo zima na to, abychom zde mohli žít. To přece nemůže být pouhá náhoda!

HM: Existují další příklady poukazující na Boha?

Gitt: Dříve například ateisté tvrdili, že Měsíc je zcela nesmyslný. Chtěli tím popřít biblické stvoření. Dnes však víme, že Měsíc je, co se týče velikosti a vzdálenosti od Země, naprosto přesně propočten. Stabilizuje tak sklon zemské osy, čímž je zaručeno střídání ročních období. Pouze tento jedinečný sklon zemské osy o 23,5 stupňů k ekliptice (rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce – pozn. překl.) způsobuje to, že povrch koule je optimálně využit pro život a vegetaci. Když se podíváme na další parametry (např. délka roku, rychlost otáčení Země, hustota a složení zemské atmosféry), zjistíme, že byly precizně naplánovány proto, aby na Zemi mohl existovat život. Jiný příklad: Prorok Jeremiáš jednou řekl, že hvězd je tolik jako písku v moři (Jer. 33,22). Před 2600 lety by se mu vysmáli. Vědělo se přece přesně, že existuje pouze asi 3000 hvězd. Tehdy neměla ještě astronomie takové možnosti jako dnes. Moderní astronomie potvrdila, že prorok měl pravdu. Z toho vidíme, že Bible má „dlouhý dech“. Někdy to trvá celá staletí, než věda zjistí to, co Bible dávno tvrdila.

HM: Když je tedy evoluční teorie takto absurdní, proč je tedy v Evropě absolutně nejrozšířenějším učením? Mýlí se skutečně tak mnoho přírodovědců?

Gitt: Na to se musíme podívat z historického hlediska. V době osvícenství začala být podrývána důvěra v pravdivost Bible. Rozšiřovala se bezbožnost. Přesto však zůstala otevřena klíčová otázka: Odkud vlastně pochází tento svět a život? V roce 1859 nabídl Charles Darwin pomocí své evoluční teorie ateistické vysvětlení. V tomto duchovním pozadí padlo jeho učení na úrodnou půdu.

HM: Proč bychom tedy měli evoluční učení odmítnout?

Gitt: Protože je ve svém myšlení ateistická! Vystačí si zcela bez Boha. Následky: Když není žádný Bůh, potom také nikomu nemusíme skládat účty. A potom si každý může dělat to, co chce, a svět nakonec skončí v chaosu. Za nejhorší důsledek toho považuji ztrátu věčnosti. Bezbožný člověk také nezná Ježíše jako jedinou cestu k Otci. Bez Ježíše však nemáme věčný domov, žádné nebe.

Silnější má pravdu

HM: Silnější má vždy pravdu, tak jak to učil Darwin?

Gitt: Přesně tak. Adolf Hitler byl přesvědčeným darwinistou: „Příroda nás učí, že v ní panuje princip výběru. Silnější je vítězem a slabší je poražen… Válka je tedy neměnným zákonem života.“ Podle toho také jednal, a proto u něj nebylo žádné místo pro lidi slabé, nemocné, postižené a staré.

HM: Existují však také křesťané, kteří jsou zastánci evolučního učení, a říkají: Byl to Bůh, který popohnal stvoření.

Gitt: Mluví se zde sice o Bohu, ale podle mého názoru to není ten Bůh, kterého nám představuje Bible.

HM: Proč ne?

Gitt: Protože Bohu Bible je cizí evoluční myšlení. Skrze svou všemohoucí moc vytvořil perfektní stvoření. Podle Bible to tak přece je: Bůh sám vytvořil hotový lidský pár. Ten upadl do hříchu. A jako následek toho přišla na svět smrt. Potom přichází Ježíš Kristus, aby nás zachránil z této pasti, do které jsme se jako lidstvo dostali. To, co se odehrálo v zahradě Eden, pak Ježíš na kříži zvrátil takříkajíc v náš prospěch. Když tedy věřím tak, jako zastánci tzv. teistické evoluce musejí důsledně připouštět, že totiž smrt na svět nepřišla skrze hřích, pak jsem zcela vypustil velmi podstatnou část biblického poselství. Pro evoluční proces je smrt bezpodmínečně nutným faktorem, který vyřadí ty méně přizpůsobivé, a pouze těm již více vyvinutým dává šanci na rozmnožování. Potom však neexistuje žádná milost, žádné slitování, žádná nutnost pro spasení v Kristu. Pak spasení skrze Krista ztrácí svůj základ. Kdyby Bible se měla mýlit ve své zprávě z prehistorie, kdo by mi pak mohl dát záruku toho, že zpráva o spasení je pravdivá? Neměli bychom z Bible nic zpochybňovat. Spasení skrze Kristův kříž a zmrtvýchvstání můžeme správně pochopit pouze na základě zprávy o stvoření a úpadku do hříchu. Pokud je pravdou první, pak je pravdivé i to druhé.

Mnoho zpráv o stvoření

HM: Mnoho vědců však říká, že si Bible často protiřečí. Začíná to již tím, že existují dvě zprávy o stvoření…

Gitt: V čem leží problém? V první kapitole knihy Genesis je zpráva o tom, jaký byl časový průběh celého díla stvoření. V druhé kapitole je pak blíže popsáno, jak Bůh stvořil lidi: nejdřív muže, potom ženu. Bible neobsahuje ostatně pouze dvě zprávy o stvoření, nýbrž na mnoha místech stále znova hovoří o Božím stvořitelském díle. Stále znova narážíme na další aspekty. V Jeremiáši se píše o tom, že Bůh vše stvořil skrze svou moudrost. Na jiném místě se dovídáme, že vše stvořil skrze svou sílu. V Novém Zákoně je pak v celé plnosti zjeveno, že Bůh stvořil vše skrze Krista (Jan 1, 1-3 + 10; Kol. 1, 15-17) – myšlenka, která však již zaznívá ve Starém Zákoně: „Byla jsem [moudrost] vedoucím díla při Bohu“ (Přísloví 8,30 Roh.). Zprávy o stvoření si neprotiřečí, nýbrž jsou jako kamínky mozaiky, které nám po složení zřetelně ukazují, jak nádherně Bůh stvořil svět a lidi.

HM: Nyní však nikdo z přírodovědců v německy mluvících zemích Evropy netvrdí, že svět vznikl teprve před šesti tisíci lety. V každé učebnici se dovídáme, že se to stalo před mnoha sty miliónů let. Kde nacházíte záruku toho, že Váš pohled je správný?

Gitt: V prvé řadě: Německy mluvící Evropa je pouze část velkého světa. V Německu, ale i v jiných částech světa, jako např. v USA, Austrálii, nebo jižní Africe, znám mnoho renomovaných vědců, kteří sdílejí můj pohled. Ale to je vlastně jedno. Co se týče faktů, tak ty jsou pro obě strany stejné: z vědeckého pohledu neví nikdo, kolik let uplynulo od vzniku Země, neexistují žádné fyzikální hodiny, které by tikaly od stvoření světa. Z různých procesů a nálezů se dají vyvodit pouze nepřímé závěry. Tzv. datovací metody, např. metoda rozpadu uranu, jsou nakonec nepoužitelné, protože nemají svou kalibraci (cejch). Abych to vysvětlil: Představme si, že máme skleněnou trubku a v ní rtuť, nemáme však žádnou stupnici. Když ji pak ponoříme do horké vody, dosáhne rtuťový sloupec určité výšky. Protože však nemáme žádnou stupnici teploty, nemůžeme říci, jak horká vlastně voda je. Podobně je to s datovacími metodami. Nedají se kalibrovat, protože v přírodě neexistuje současně probíhající časový proces, který by byl pro jejich kalibraci použitelný. Jediná metoda, která je použitelná tím, že ji lze s něčím srovnat, je metoda C14. Lze ji částečně nakalibrovat pomocí letokruhů starých stromů.Tato metoda je však použitelná maximálně do stáří deseti tisíc let.

HM: Nad deset tisíc let tedy nemůže podle toho žádný zastánce evoluční teorie říci nic přesnějšího?

Gitt: Tak je to. Odhady jsou totiž většinou založené na argumentaci v kruhu, protože často zahrnují evoluční proces ve svých předpokladech.

Mýlí se tedy tak mnoho lidí?

HM: Mohou se tedy vlastně ti všichni vědci na celém světě mýlit, když zastávají tezi, že Země je stará mnoho miliónů let?

Gitt: Pravda se nedá odhlasovat, tak jako se hlasuje v parlamentě. Kdyby se matematikové sjednotili na tom, že 2 x 2 má být 5 a celý svět by to přijal, přesto by to bylo chybné. V astronomii a také v geologii je mnoho odkazů, z kterých se dá vyvodit to, že stvoření je poměrně mladé. Koresponduje to s celkovým svědectvím Bible, podle které můžeme milióny let, které uplynuly od stvoření, vyloučit. Takto stojím na pevném základě, který mi nabízí Bible, a neopírám se o měnící se novodobé hypotézy, které jsou ovlivněny evoluční teorií. Kdo své argumenty opírá o evoluci, ten také odmítá, že Bůh stvořil svět v šesti dnech. Na univerzitě v Sydney bylo během jednoho setkání tvrzeno, že přece již neexistuje žádný vážený vědec, který by věřil ve stvoření v šesti dnech. Nato jeden z posluchačů vyzval padesát vědců, kteří zastávali uznávané pozice, aby zdůvodnili, proč věří v biblické poselství o stvoření v šesti dnech. Velice snadno dal dohromady padesát odborníků z různých oborů a zemí. Tato svědectví v angličtině byla již také přeložena do němčiny v knize „Akta Genesis – Proč padesát vědců věří ve stvoření v šesti dnech“.

Byla potopa?

HM: Jedním z klíčových bodů je také potopa. Jsou důkazy o tom, že se opravdu odehrála?

Gitt: Bible zaznamenává potopu jako globální soud. Velice zřetelným důkazem je pro mě výskyt mnohých sledů geologických vrstev na celých kontinentech, které není možné vysvětlit pomocí současných procesů. Potopa, ale také pozdější katastrofy tvoří vhodný vysvětlovací model. Vznik zkamenělin lze vysvětlit pomocí rychlého vytvoření geologických vrstev. Živočichové byli rychle pohřbeni a nepronikal k nim vzduch, takže nepodlehli rozpadu.

Byla Noemova archa reálná?

HM: Vědecky jste dokázal to, že velikost, kterou Bible určuje pro Noemovu archu, je reálná. Co se týče stability a použitého materiálu, je dokonce optimální. Měla by se archa znovu vystavět?

Gitt: Ano, byl bych pro, kdyby se to udělalo. Tato kopie by se měla stát střediskem biblického zvěstování, kde by byli osloveni zvláště ti, kteří nevěří. Aby celý projekt byl rentabilní, mělo by se ho zkombinovat i s vhodným místem, kam tak jako tak přichází mnoho lidí a kde by se to i tématicky hodilo, např. v Ptačím parku ve Walsrode v Lüneburger Heide.

HM: Děkujeme za rozhovor.

 

Tento rozhovor, který byl otištěn v německém časopisu „idea-spektrum“ č. 15/2002, byl přeložen se svolením Prof. Dr. W. Gitta. Přeložila Ilona Rucká.